Jestliže zodpovíš otázku dostane se ti svatého obrázku pěstouna Josefa v krajkovém rámečku či kterého jiného ze světců mučedníků
Rozhodni sám podle zbožných sklonů vyber si přičinlivý žáku Aťsi ve zkoušce pohořel troufám si radu dát ukázat čeho nechat a čeho si všímat:
Hleď se daleko za svou rodnou vísku vydat za úplňku na obyvatelích mlází zvídat za to však rozšafných rad se vystříhat spíše nad skokádami vrabců hloubat
Nečasu se ptej jenž klove do rybníka probouzí rákosí a ruší lásky vodníka vzbuď měsíc který neví jak krutě veliká je touha již zavinil v srdci slavíka
jenž zase netuší jak marně vzlyká Udeř na hanbu hrnoucí se do svědomí strážníka když zatýká tuláka že dal výhost starostem Těch rozpaků jeho když odvádí postrkem
chudého anděla jenž do šatlavy s popěvkem na rtech se ubírá všecek svítivě oděn v radost nabízenou nevědomým lidem nebeským ptactvem které sklíčeno zármutkem
Těch všech se ptej věcí jichž nikdo nedbá sobě všímej a svého sluchu zejména popřej hustému tichu nad nímž dumá sám čaroděj
aťsi byl taková léta přemýšlel o té tresti světa kterou v křivulích vyráběl o té hutné tresti aby jí zkrápěl ty kterých neleká beznaděj
Proč by ses neptal soch co chtěly říci hlídačům parků kteří při měsíci je náhle spatřili potřásat kšticí jak proklatce z mátoh se vzbouzející?
A proč že, nepromluvivše, s trpkým výrazem v líci své mlčení se znovu jaly stříci? Něco ti napoví též tma co líně dáví – jak nasycená šelma – hrozné davy
nad nimiž hesla korouhve zástavy shrbené pod klenbami mučednické slávy A druhdy jako dravčí zobák nenechavý klapají pořádkumilovné salvy
Obratný žací stroj zarejdil v obilišti jak hezké řádky tvoří lidé vítr sviští kde že to nabral ty své oči baziliščí? Pořádek též má oči ale liščí
Co s očima v té zděné tmě o niž se tříští snad jásot zdrcených snad lkání zvítězivších!? Právo se také dneska krčí za puškami pořádkumilovní maj’ žně i klasobraní
a hlavně mají moc uškrtit otázkami předčasnou odpověď božího smilování Chceš-li být odměněn tím svatým obrázkem vlož pásku na oči a zalej uši voskem
Dal jsem ti mnoho rad zejména nezapomeň aby i odpověď tvou osmahl ten oheň nad nímž se rouhavě a škodolibě řehní (je ještě maličký) tvé vlastní pokolení
Je ještě maličký a terčem posměváčkům takovou budiž též odpověď dobrých žáčků Jestliže zodpovíš otázku dostane se ti hezkého obrázku
za přičinlivost Dej odvěť ze svého zármutku vzpomeň si na naši ustaranou matku uděláš jí radost
Uděláš radost beznadějnému rozdělíte se o ni po bratrskému co na tom že je marná? Kdo se smí chlubit že vyhrál aniž naň
číhala odvetná Marna? A teď ta otázka, již, taje dech ti kladu: Bylo by boha nebýt andělského pádu?
Cookies on Poetry Cove