Jizva srážky, záměrná jak rozum, dí:
– Jsem ranou, tedy poutem, mnou snoubíte se, samotářští blázni. –
Ale kosmické planiny tonoucí v povodni čísel,
a natáčené na hřídele, jejichž chod neznám, ni smysl,
ale dráhy, kde se jako neštěstí válejí planety s vlajícími vlasy,
v odveť: – Jsi jen, že jsme se střetly. –