Jinoši chytají do rukou světlo,
které se práší,
a pak je zas vypouštějí jak písek.
A slunečníčky jsou k tomu, aby se jimi ryly
důlky do země.
U vrátek zahrady stojí na hlavě jaro a žvaní:
– Za čtrnáct dní jsou velkonoce! –
A jak jdu domů, tu vidím:
Vycpavač židlí po naší ulici dělá
s trubkou svou veliký hluk.