Hnětu – hnětu –
já ryze zlá,
ze sklepních temnot hnětu
vidění oplzlá.
Předu – předu
lepkavou síť,
síť neřestných slastí předu,
čím tě utratit.
Hlídám – hlídám,
žárliva vlást,
na zamčená víčka kydám
chtíčů smolnou plást.
Ó, jak chtěla bych, chtěla bdíti,
až třeskne den,
až zakvílíš, pavoučí sítí
mojí opředen.
Radost – radost –
ty, který lkáš –
nikdy se s jitřenkou, nikdy
už neshledáš.
Radost – radost –
nikdy, nikdy již,
zpozdilý slunce synu,
otce nespatříš.
Vařím lektvar –
démon nevinný –
v tobě to, v tobě sklízím
na ten lektvar byliny.
Běda – běda –
co hatí mě?
Čar vrhám zlý – a ty, běda!,
dřímeš pokojně.
Sápu se – sápu se
na ústa tvá,
dychtivý, jasný jich úsměv
se nevzdává.
Smeklé čelo –
ó, zmaru závrati –
plachým se teď návratem jsoucna
jemně krabatí.
Víčka – víčka –
předěl vrtkavý –
v chytrém utopí mě zraku,
který snil a ví.
Ruce – ruce
netrpělivé
v předtuše zdarů hnětou
bytí tvárlivé.
Nozdry – nozdry –
ptáci radostní –
modrý záslib rozkoši vdechly
a smělost k ní.
Duji – duji –
já ryze zlá,
do strážné lampy duji,
aby uhasla.
Běda – běda –
Jak šťavami opilé poupě puká miláčkova lůžka lem.
Užaslý se ve dni zhlíží.
Záměrný rapír kříží
se sokem přítelem.
Z mých piklů co z lázně stoupá
smělý a očištěn.