Zlatý prach se v slunci jako hvězdy třese,
v kouzelnou sluj mění tiché jizby šer,
hvězdných světů snad mi pozdravení nese
zlatý prach?
Atomů hle spousta! Chceš-li, rychle ber!
Pod mikroskop písně vlož je, rozklene se
před zdiveným okem taj nesměrných sfer.
Život duše tvojí jako ve pralese;
křídly sterých větrů, kdo zná jejich směr?
by zúrodnil květy, padá – štěstí! plese!
zlatý prach!