Skip to content
1853–1912

ŽENA. (II.)

Jaroslav Vrchlický

Jen málo schází, mohla býti dokonalá. Má v póse vděk antické štíhlé vásy, nechtíc a nevědouc gracie neustálá... jí málo schází.

I tam, kde příroda jí méně krásy dala, jí z ženství v hmotu tolik světla vchází, že vždycky dost ho má, by v rozkoš muži vzplála. Své Krása reflexy jí v pozdní záři hází,

ať Juno básně jest, snů Víla malá, by mrzkost zdeptala, jež hadem kol se plazí, jí málo schází.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
ŽENA. (II.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove