Z bambusu jest holá lebka vyřezána,
zmijí ovinuta každá její strana;
v jedno oko hádě vniká, ostrý hřeb
druhým ven se plete a výš hlodá leb,
kde brouk zlatokřídlý, vážka namodralá
jak vdechnuta chví se, jakby v letu stála.
Jaký symbol! Hračka ta je kalamářem
koketujíc denně s pěvcem samotářem.
Myšlenka je hádě, dojem smysly vnikne,
v mozku odráží se, jed po tobě střikne,
v lebku zakousne se jako zmije dravá,
píseň – vážka, motýl dál již odletává...