Hořící západ z purpuru ohně v žíhavý oranž se tavil,
na mostě – vlaky hřímaly pod ním – večer jsem zamyšlen stál,
v kotouči jisker oblak tu kouře v planoucí nach nebe ztmavil,
příšeře roven černavý oblak naproti západu stál.
V záplavu ohně do tříště stínů gotické věže se tiskly,
poslední pablesk ve chmurných oknech mroucími jiskrami hrál,
naposled barvy v kytici fial orgií divoce blýskly,
rázem než zhasly, v tom Noc již táhla přes všecko vlečku svou dál.