Z těch nejsi šťastných, jarem, zpěvem, vůní
již graciosně spějí na výsluní
uznání, slávy, zdaru, štěstí, zisku! –
Tvůj pomalý krok těžce vázne v písku
a skromný úspěch za velkou jde prací...
ba vleče se... To vem’ již s resignací.
Však v balvan Sisyfův, jenž tobě s šíje
se denně smeká, hrdě vryj svou pýchu,
neb tvořit dále v zátiší a tichu
jest bytosti tvé celá poesie...