Vyletěl pták na strom,
kam doletět moh’ jen,
zapěl tam, ač sám a sám,
a byl spokojen.
Řeka v moře splynula
jako s mužem žena,
řeka v moři zhynula,
byla spokojena.
Slunečnici ranil šíp
slunce poledního,
nebylo jí nikdy líp.
Tkla se – nejvyššího.
Řeka buď i pták i strom
v tomto naučení:
jdi, neptej se po nikom
a pij – utišení!