Na kraji lesa oheň rozdělám,
při něm se tělo z mdloby zotaví,
snad rudou ohně září zlekáni
nepřijdou ke mně vlci hltaví.
Tak učiním. – Však práce zbytečná!
po celou noc jsem v hrozných mukách bděl,
na nejhoršího vlka pod sluncem –
na svědomí jsem vlastní zapomněl.