Proč Bůh vložil v naše srdce touhu?
Klad' ji kotvou, či jak skutků vzprouhu?
Je to volavka snad, člověk v přemítání
by se octnul slepý v ptáčníkově dlani?
Ptáčník – zlý je osud – čekat bys jej nechal,
zatím čekáš sám, co za tebou on spěchal,
pak se vysměje ti, drže tebe v hrsti.
Bráníš se? On rty ti zavře hrobu prstí.