Skip to content
1853–1912

XXXVI. Útěcha.

Jaroslav Vrchlický

Jediná soucitu krůpěj, v ztráty vše upřímný hlas znamenat může jen málo. Spráhlá poušť zhltí je v ráz. Soucitu, přízně a lásky ze stran všech lijavec – na spráhlou spadne-li hroudu, duše ví o tom přec!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXXVI. Útěcha. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove