Fatmě náhodou sjel s ňader šat,
já je viděl – kolikrát již do tmy plát,
a přec jakobych je viděl poprvé,
hltal jsem jich lotos v duši jat,
cítil jsem, to pravé krásy moc:
jako poprv před tebou vždy nová bude stát!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.