Skip to content
1853–1912

XXXV.

Jaroslav Vrchlický

Při pohřbu posledního mého vojína můj vyvře hněv, má pěsť se zatíná, já želím odchod muže dobrého, pro něhož nový život začíná.

Při pohřbu nejvyššího emira klid hrobu se mou tváří prostírá, kam šel, též půjdu jednou, hlava všech, v stín, do prachu, do prostor vesmíra.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXXV. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove