Skip to content
1853–1912

XXXI. Tu pravou radost z žití,

Jaroslav Vrchlický

Tu pravou radost z žití, tu čistou, že jen jsem, již necítil jsem dávno – dnes jako zázrakem.

Co potkalo mne? Nevím, proč jsem tak spokojen; jen, že jsem, zplna cítím jak hudbu a jak sen.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.