Skip to content
1853–1912

XXXI. K světlu!

Jaroslav Vrchlický

Co jsi jen sporů, povzletů k světlu procítil kdys! Konečně cíl tu. Bludičko kalná přeludů, zmiz! Bludička, vzduchové dítě, v prostoru tančí si dál, znikne však, opál jak slunce zlatým ji paprskem sklál.

Zápasů, hádek a sporů prodělá každý z nás mdlý. Bludičce neřekne nikdo: Vari, ty odlesku zlý! My chceme slunce! Výborně! Snese je lidský však zrak? Třeba je věděti toto, k světlu když letí duch, pták?

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXXI. K světlu! · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove