Zní všecky vichřicí zvony
a zevšad hrne se dav.
„Já nový zákon vám nesu!“
zní v zástup, zní v tisíce hlav.
„Já zákon lásky vám nesu!“
Vtom vojenských trubek zní jek,
je slyšet kopyta ořů,
však zástup se neulek’;
je slyšet slavozpěv žalmů,
lze vidět korouhve již,
to průvod kněží a jáhnů,
v jichž čele vznáší se kříž!
Sta kaditelnic v to hourá
v jas nebe šedivý dým,
sta plane voskovic tlustých,
ten průvod hrne se k nim.
Pod baldachýnem hle, biskup v ornátě,
zlatem jenž tkán,
kraj baldachýnu a střapce
nadnáší z radnice pán,
a biskup monstranc má v ruce,
jí žehná do úhlů všech,
a zástup udiven civí
na zdích a na římsách střech,
a všecka okna jsou plna
a v zvonů bouřící hlas
teď proti sobě se octli
biskup i Dolcino v ráz.