Však jednou v prosinci z rána,
byl blankyt jasný a čist,
sta hlasů škemrá kol stanu:
„Frà Dolcino, chcem’ jíst!“
A jindy v únoru zrána,
byl blankyt chmurami skryt,
sta hlasů burácí divě:
„Frà Dolcino, chcem’ pít!“
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXXI. FRÂ DOLCINO. (15.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove