Nad miskou Grala bděl
a bolestí se chvěl
čekal uzdravení
a s novou nadějí
se hroužil hlouběji
vždy v nové, v nové snění.
Budoucnost mlhavá
a rána krvavá
se jitří dál a znovu.
Leč před ním svatý Gral!
On doufal a se bál,
za minulost se kál,
nevěřil smíru slovu.
A před ním láska přec!
Svor těla úzká klec –
ji rozbít – uzdravení!
A čekal zas a zas...
Jsme všichni Amfortas
v svém zpěvu i svém chtění.