Kam se hneš, kudy jdeš,
staré známé nalezneš,
ten se směje, ten si stýská,
onen kleje, jiný píská,
darebáci, dobrotiska.
Divnou má to Pánbůh spřež!
Vášně své chyť na otěž,
ježkem proti všem se zjež,
zpívej podle cizí noty,
dnes hvězd sluha, zítra hmoty,
vrhni v moře nejistoty
přesvědčení své jak věž.
V mrazu běž a v slunci lež,
všady zrada, klam a lež,
zmlkni v pusté resignaci,
jak se mořem ptáče ztrácí,
rozhlahol se v lidskou práci,
jako zvonů zvučná spěž.
Dvakrát měř a jednou řež,
kde jen staneš, kam se hneš,
hrob tě čeká mlčenlivý,
spolkne chyby tvé i divy.
Jeden zákon věčně živý:
V posled je to jedno též!