Plato kdys ji slýchal z kosmu plynoucí,
do Memnona pastýř arabský ji vdech’,
velkých otců malé děti hynoucí
život bychom dali za jediný vzdech.
Darmo nasloucháme, neozve se tón,
byť v nás vášeň ztichla, dne klopotný shon,
zřídka jen se ozve v tichý svatvečer,
v mžiku slyšíme pak bájnou hudbu sfer.