Jak morem byl by zasažen, tak pách’.
Přeřízli provaz, mocný paží vzmach,
a tělo sjelo, hrst hnijících kostí.
Pod fíkem jáma brzy vhloubena,
tam hozen tiše ve rov bez jména,
by zmizel pro vždy v stínech minulosti.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXIII. VOLBA. (III.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove