Za noci v stínech tiše plížilo
se jedenáct sem, do tmy hřížilo
se plaché oko vytřeštěné bázní.
Zvěst nelhala... tam visí na sněti...
puk’, střeva vykydla mu... Prokletí
jde jistě za ním dlouhých věků strázní.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXIII. VOLBA. (II.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove