Na suchém fíku Jidáš zesinal.
Duch štvaný mukou jak vlk středem skal
prch’ v stíny Gehenny, kde pláč a vytí;
na stromě tělo v slunce děsný žár
jak zdraný viselo a vetchý cár,
kterého masem bílé kosti svítí.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XXIII. VOLBA. (I.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove