Kradl jsem se tiše k loži, podvečerní vánek vál,
abych Svad krásnolící o almužnu lásky ždál.
„Prosím, odejdi jen,“ řekla, „já se bojím –“
Oslněn jsem, cestu neznám, nevím kudy dál!
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.