Stále dál a stále dál
podél moří, středem skal,
něco hledám, včera, dnes,
snad to cesta do nebes?
Zde ji nenajdu, to vím,
nepoví to žalm ni rým,
netají to záhyb cest,
sotva že ji zná taj hvězd.
Něco hledám. Je to Bůh?
Je to veškerenstva ruch?
Je to lásky sladký klam?
Je to pravda? Nevím sám!
A zas dále musím jít,
měsíc nad hlavou jak štít
a svět kolem jako báj,
všemu tajem, sobě taj.
Umru. Jedno. Zítra, hned...
nový nastane zas let,
nová radost, nový děs...
To snad cesta do nebes?