Jak s větví svadlé listí padá valem,
tak stíny hrnuly se v Jerusalem;
šer letní noci nad městem vlád’ všady:
nad věžmi, hroby, vinicemi, sady,
nad cestami u starých cisteren.
Na hradbách mdlé jen kroky stráží zněly,
s hvězd očí padal tiše sen a sen.
Kidróna vlny jen ospale spěly
řečištěm kamenitým. V stromech tměly
se pouze strážců vinic postavy.
Noc všady, ticho a šer mlhavý.