Zavírám knihu vzpomínek a dum,
ve hlavě ptačí zpěv a ševel stromů,
a zatím z ulice sem ruch a šum,
to poslední juž tramway jede domů.
A slyším, nad knihu svou hlavu kloně,
jak zmdlený vozka je, jak zmdlení koně –
ó myšlenky mé, kdy půjdeme domů?
Zas ptačí slyším zpěv a ševel stromů!