Je duše tak zimomřivá
a tak lhostejná k všemu;
do ní se málomoc dívá
a na vše praví: K čemu?
Za okny strom holý kývá,
co mne jen poutá k němu?
Déšť v hustých kapkách splývá
a každá zpívá: K čemu?
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XVIII. Je duše tak zimomřivá · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove