A nehne se. – Víš, na vysokých horách
byť třeba roztál, v ryhách skal přec zbude,
se nehne ani v červencových zorách,
jak slzy teče jen po kleči chudé.
Tak sníh ten v srdci. Slunce lásky nové
zlou práci má s ním. Touhy, city, snové
a polibky, stisk dlaní, štěstí příští
v tvé slze poslední se vždycky blyští.