V sled k čemu zoufati? Tak malým všecko zdá se,
co prožít musíme zde v krátké závrati.
My ve tmě zrozeni se probudíme v jase,
v sled k čemu zoufati?!
A jestli určeno, nám všecko prohráti,
kde výkřik, protestem jenž silným ozývá se,
zní, vyzní do prázdna, jej nikdo nevrátí.
Buď růže jako hloh na žití souvrati
nám stejně vítáno, vzplát obé může v kráse,
co věčně zůstává, to nemůž’ zvětrati,
co věčné tisícerým echem rozléhá se,
tož, k čemu zoufati?