U lože tvého bděl jsem v mnohé noci,
zřel ráje kmit v tvém oku, zřel tvá muka,
tě spustiti v hrob pomohla má ruka
a dovedl jsem trud a bolest zmoci.
Teď ale v šílenost má lítost vzrůstá,
když pomyslím, že v umírání době
jsem pouze chladnou ruku zlíbal tobě,
jen ruku, a ne čelo, a ne ústa...