Ti mrtví, jež’s mi vzal, můj účet nezatíží
ve knize života, však živí, jež’s mi dal,
ach, těmi probít se, je někdy velkou tíží!
Ti mrtví, jež’s mi vzal,
z těch každý klidně tak v můj všední shon zde shlíží,
já sotva klidnějších bych sousedů si přál.
Oč živí horší jsou, tu bičem jsou, tu mříží!
V sled mrtvé s živými zas jedna pouta víží,
jsme jedna rodina, bol společný náš král,
v sled připutujem zas a všickni k Tvému kříži,
kam ve stín chladící nás úpal žití shnal,
ti živí, jež’s mi dal,
ti mrtví, jež’s mi vzal.