S kaktusy růže, lotosy, hrstě nočních též fijal,
jak se to cestou namátlo, všecko v kytku jsem přijal,
na polním kvítí zdeptaném utkvěl jsem pak;
mým je teď ocún, zeměžluč, rmen, planý mák,
chudobka ze všech mne vábí, výhost dám ochotně všem,
zvláště když do krve plá jí zbarvený lupínků lem.