Tisíci světel vzplál již Grala svatý hrad!
Ó, na kolena již! Dech Věčna kolem vál!
na času orloji hřmel rafije už spád,
tisíci světel vzplál
Duch lačný přístavu, víc nechce plouti dál!
Oř, ze všech prazdrojů jenž píval vždy a rád,
chce z jednoho teď pít, zkad dětské mléko ssál.
Já v zámek vejdu již, oř vejde do zahrad
a nesejdem se víc. Můj krok zní v tesknou dál,
a kopyt v dálce zní mdlým taktem pustý sad.
Van ostrý vpadl jsem...; to není hrobů chlad.
Duch, jenž se na Věčnost jak sestru pousmál,
tisíci světel vzplál!