Sprchly růže – viď, má stará,
svět kol zívá, holá bída,
kde jsou, pověz, květy jara?
Viď, jsem starý invalida!
Nebude to, věř, již lépe
prška se sluncem se střídá,
na dveře Smrt pozaklepe –
nejstarší ten invalida!
– No, no, starý, proč tak smutný?
Hubička přec něco, vydá
láska nejlepší lék chutný. –
– I ne – je též invalida!
Myslíš, že je lepší sklínka?
Aj, tys piják – vida, vida!
Nejlepší je doušek vínka,
když je starý invalida!
Dosti žertu, zasmějme se,
dokud láska ten svět hlídá,
všecko se, i stáří snese!
Rád chci býti invalida!