Vím, nemůže být každičký den zlatý,
však nechci též zas, abych v tuhém boji,
kde padá zítra, kdo dnes ještě stojí,
se chvěti měl nad strží muk i ztráty.
Tož vítám s radostí vás, dnové všední,
kdy obvyklou vše splývá kolejí,
kdy v brázdu času vás jak zrní kladu.
Vždyť jednou z brázdy klasy vstanou ke dni
a skutky budou z tichých nadějí
a v duši klid mi padne za náhradu.
Tak, všední dnové, lokám vaši vnadu
jak čerstvý vody pramenité doušek,
bez překvapů jste i bez tajů roušek,
však prací plodnou klín váš vrchovatý.