Skip to content
1853–1912

XIII.

Jaroslav Vrchlický

Sirenu jednu viděla jsem v moři, ta na skalisku seděla a lkala, i ryby měly soustrast s ní v tom hoři, když uslyšely, jak si naříkala.

I pravila: Nech lásky, moje dítě, kdo miluje, ten padne v tuhé sítě, kdo miluje, má srdce v ohni stále, mře stokrát denně, a přec žije dále.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XIII. · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove