Tak vážná, snivá a tak zcela moje,
tak plná touhy, jak čekala na mne...
Tak sladká, nebylo to zdání klamné,
co svedlo nás přes všecky steré boje.
S tou tváří žít chci, s tou chci umírati,
a je-li spása, je-li v světě štěstí,
tou jedině mi můž a musí zkvésti,
ta bude věčně před mou duší státi...