Skip to content
1853–1912

XII. (JAK ŽIJEM.)

Jaroslav Vrchlický

To věru k zbláznění! – To život jest? Od otevření víček jeden shon. To žití cíl? – Ne, to jest žití trest a kletba, nářek, úpění a ston!

Tu číhá zrada, bídáctví, tam lest, a ty jsi sám a vrahů milion! Však buď si! Jedněch očí plá zář hvězd, k mým ňadrům jedné hlavy padá sklon.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XII. (JAK ŽIJEM.) · Jaroslav Vrchlický · Poetry Cove