Až tu jeseň zavíří,
v listí vichr zahýří,
až se řeřáb jak tvá ústa
do purpuru zapýří,
kytku z něho udělám,
na srdce ji sobě dám,
s upomínkou na tvá ústa
půjdu světem sám a sám.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.