Tutti quanti! – Tiše v jedné řadě
v staré skříni vyspávají dál
frašný sen svůj jedné na hromadě,
do které je složil principál,
jenž též podleh’ nové doby vládě.
Scaramuzzo, zapředen v své zradě,
Jenovefa, v tváři věčný žal,
Pulcinello, loutny struny ladě –
tutti quanti.
Co jim ironie šklebné hádě?
Co jim boj o život, nás jenž sklál?
Dohráli, však vědí, sluha, král,
články jsou v té lidstva Iliadě,
jejíž konec nikdo nedohrál –
tutti quanti!