Dík, vřelý dík za drahá, zlatá slova
tak plná oddanosti, síly vřelé,
v nich bude útěcha má vždycky nová,
v nich moje naděj i mé žití celé.
A jaks je řekla prostě, přesvědčivě,
tak zamknul jsem je hluboko v svou duši,
ta jarní podobá se zkvětlé nivě
a šťastná v nich tvou přítomnost vždy tuší!
A ještě, vím, až budu dřímat v hrobě,
že popel můj se jimi zachví znova,
že k modlitbě své sepnu ruce obě
ti žehnaje za drahá ona slova.