Sen do Věčna jest okno otevřené.
Ó jaké obzory a perspektivy!
Ó jaké zázraky a jaké divy
ti otvírá, ký blankyt se tam klene!
To plná číše duši roztoužené,
to Apokalypsy oř, jeho hřívy
se pevně chyť a vzletíš v cizí nivy,
kde prohlédne tvé oko zamlžené.
Ať věštcem sklání se či dívkou lepou,
vždy pohár poesie dá ti píti,
chlad rajské vláhy, sladké zapomnění;
stem očí obdaří tvou duši slepou,
stem křídel umí hmotu prostoupiti
a světy otevře, zkad návrat není.