Jako zmije vždy nás v paty bodá – všednost,
číši kalné špíny pít nám podá všednost,
na knize jest zapomněním, prach je na soše,
poesie víno jest a voda všednost.
Proto nevěř apoštolům, kteří hlásají,
že jest rozum, dobrý tón a shoda všednost;
realismem zvou ji nebo verismem,
různé masky, v nichž je denní móda všednost.
Co jen krátkozraké oko v prachu postihne,
chápe jen a za krásu to prodá všednost.
Co jí ideal, co věštců sny? Vždy uráží
rozmach křídla, jak jim letí óda, všednost.