Tou drahou Caesarů a Tamerlanů
jsi, lidstvo, spělo k příšernému cíli,
v tvé krvi posud dědičností šílí
pud vraždy, lupu, choutky Čingis-chanů.
Snad lze je chápat, pokud žilo’s v stanu,
kde děti z lebky otcovy krev pily
a vnukům v smutné dědictví jen zbyly
rum zřícenin a krev zdupaných lánů:
Však zatratit je kletbou musí každý,
když strhnou vzdělanosti tenkou kůru
a vyštvou na svět Erinye vraždy;
kde bohatýr, kdo zbraní novou umí
měst dýmem zahaliti slunce v chmuru
a věků práci mžikem zdeptat v rumy.