Zřel krále, před tím křížem na kolena
jak padali tak zkroušení a malí,
jak bojácně se v pláště purpur halí,
ret, který v bitvách hřměl, jak prosbou sténá.
Muž bohatýr a valkyra ať žena,
jak změněni před tímto křížem stáli,
své vínky s čel jak v resignaci sňali
a před ním ztichli prostí, beze jména.
A kříž ten dále ramena svá vzpínal,
ta měnila se v dvě perutě dračí,
kněz soudil pod tím, pod druhým kat stínal.
Pot chladný cítil, jak mu skrápí líce,
a bylo mu tak teskno, bolno, k pláči,
když nad křížem čet nápis: Inkvisice.