Až zvučná hesla všecka vystřílíte,
až splasknou balóny všech dutých frází
a bláto smyje se, jímž se tu hází,
až zjevny budou činů útky skryté.
Pak promluví jen soků tváře zbité
a jména plná špíny, rmutu, sazí,
se zaskvějí ve starém jasu – vrazi
se zardí v zlobě, v tísni rozpačité.
Pak teprv vášeň ztichne jednostranná
a různé strany podají si ruce:
co večer chtěli všichni, v svitu rána
vráz zapomenou, srdce vzkypí prudce
a páže spojí se; bez výtek, bolu,
pak teprv svorně promluvíme spolu.