Pohádka báby v skutek přešla dnes.
Jak roven celý zlatému jest moři,
jak svítí, plá a hoří
ten jindy zádumčivý, snivý les!
Jak slunce svítí, plno dukátků
plá v stezkách úzkých na mechu a v strži,
jak starý lichvář javor na stráni
hrsť zlatých mincí v uschlé ruce drží.
Stvol trávy, řasa mechu v pozlátku
se míhá, brouk tvé po dlani,
jenž do suchého kmit’ se do stlaní,
má reflex zlatý, ba i písně slova
i myšlénka v nich hraje do zlatova...
Pohádka báby v skutek přešla dnes.